Jak na metrážové koberce

Koberce zná lidstvo již tisíce let, před staletími zdobily interiéry převážně šlechtických či panovnických sídel, ovšem měli bychom si uvědomit, že tehdy šlo výhradně o koberce ručně tkané – kusové. Od té doby, co se koberce vyrábí jako na běžícím pásu automatickými procesy, a prodávají se jako metráž, přichází i různé problémy, s nimiž lidé dříve nepočítali.

koberec na podlaze

Zatuchlina – kdo z vás má doma kusový koberec či kobereček, měl by jej nechat občas (několikrát do roka) důkladně vyvětrat a proschnout. Zbavíte jej tím přebytečné vlhkosti, která vede k tvorbě zatuchlých míst. Vyklepávání koberců rákoskou pod pavlačemi činžovních domů mělo opravdu význam, nahrazovalo vysavače a zároveň to byl nejlepší způsob, jak zajistit tkanině důkladné větrání.

jablka na koberci

S metráží je to ovšem složitější, pokud máte koberec přilepený a je problém jej svinout a vynést např. na trávník, kam na něj dopadají sluneční paprsky, měli byste pravidelně místnost nechat větrat, a to velmi důkladně. Nezapomínejte na větrání ani v zimě. Větrání zvýší rozptýlení spor plísní a hniloby do venkovního prostoru a v bytě se také sníží koncentrace oxidu uhličitého.

Proti zatuchlině a plísním zabírá i mokré čištění

Zbytky nečistot, které nepohltí běžný vysavač, mohou být dobrým zdrojem obživy bakterií a jiných malých organismů, jejichž výkaly nám rozhodně nesvědčí. Proto by se měl povrch koberců podrobovat alespoň občas mokrému čištění. Dříve se sázelo na hadr či kartáč a jedlou sodu, ocet, později i na saponátové prostředky, např. za socialismu oblíbený Tep.

Dnes je ovšem možné využít speciálně vyvíjených strojů na čištění koberců, ale ne každý si poradí s hluboko uloženými nečistotami. K těm výkonným a osvědčeným, s dobrými referencemi, patří technologie Rotovac. Zakládá si na rotující hlavě s kartáči, které velmi důkladně a přitom šetrně vyčistí do hloubky jakýkoli syntetický koberec.