Doba největší slávy šicích strojů je nenávratně pryč

Doba největší slávy šicích strojů je nenávratně pryč


Doba se mění k nepoznání a spolu s ní i tradiční životní styl švadlenek. V souvislosti s tím si někteří pamětníci postesknou v připomínce na dobu konce 80. let minulého století, která byla v mnoha směrech přívětivější, než ta dnešní. Ačkoliv lidé neměli k dispozici tolik technických vymožeností, existoval větší prostor v osobní kreativitě. Dnešní doba totiž nahrává robotice, průmyslově vyráběným produktům od oděvů až po automobily a lidé dnes tráví více času v zaměstnání a v obchodní síti hypermarketů, namísto aby tvořili něco doma svými vlastními silami.

Právě jedinečnost se postupně nenápadně vytrácí i v konfekci a tento trend mohou nejlépe zaznamenat profesionální švadleny i ženy, které mají doma šicí stroj.
šití na stroji

Šicí stroj je znamenitý vynález, svůj vzestup zaznamenal především v druhé polovině 20. století a za socialismu byl považován za základní výbavu zakládající mladé rodiny. Dívky jej obvykle obdržely jako svatební dar a v domácnostech měl své platné místo.
lehla šicího stroje


Vlastní oděvní tvorba pomalu mizí


V té době byla textilní výroba konfekčních oděvů velmi omezená a namísto toho se v obchodech s textilem plnily regály nejrůznějšími látkami v metráži. Uvnitř se to doslova hemžilo, byl tu neustále čilý ruch a nakupovaly se suroviny nejčastěji pro šití kalhot, teplákových souprav, košilí, halenek, sukní, šatů a bund a dětského oblečení.
špulky s nití

Inspirací k tvorbě posloužily časopisy – tuzemská Žena a móda a německá Burda. Ta se u nás začala objevovat v druhé polovině 80. let poměrně často a její součástí byly střihy v příloze z tenkého papíru. Burda kolovala mezi domácnostmi a po večerech se v Československu rodily jedinečné výrobky, které jste pak potkávali na ulicích v pestrobarevných variacích. Obecně by se dalo říci, že byly v té době oděvy vzdušnější, méně upjaté, nekonformní a především pestrobarevné.